Generace podnikatelů, kteří v 90.letech zakládali firmy, začínají v Čechách shodně řešit nerudovskou otázku: kam s ní? Nebo, lépe řečeno – komu firmu předat. Dříve se považovalo předání rodinné firmy mladší generaci za automatické. Dnes tomu tak ale není. Mnoho potomků o převzetí štafety řízení rodinného podniku totiž nestojí.

Otázka rodinných firem a nástupnictví přichází na pořad dne díky generační výměně tam, kde vlastníci začali podnikat po roce 1989. V té době vládl podnikatelský entuziasmus, příležitosti, které do té doby nebyly a možnost budovat prosperující podniky. To byly důvody, proč se lidé pouštěli do podnikání s vervou, nadšením a idealismem a byli ochotni budovat něco svého často s obrovským nasazením a s nemalými obětmi. Jedním z hnacích motorů byla jistě i vidina, že jednoho dne odkáží prosperující firmu svým dětem.

Darované firmě na zaměření nehleď? Mladí na to hledí jinak

V dnešní hektické a nejisté době by jeden předpokládal, že pokračovat celkem v útlém věku v započaté práci a mít možnost firmu dále rozvíjet bez počátečních porodních bolestí by se mělo mladému člověku jevit jako výhra. Není tomu tak. Mnoho firem, které v devadesátých letech vznikaly je zaměřeno technicky. Lukrativní byl těžký průmysl, kovovýroba, nebo výrobou komponentů. A mnoho těchto oborů nepřipadá mladým dostatečně sexy. Vypadá to, že dnešní mladí lidé mají úplně jiné zájmy. Baví je technologie, cestování a zodpovědnost je tak trochu děsí.

Největší tuzemský průzkumu, který byl realizován v 500 rodinných firmách nezájem právoplatných nástupníků o převzetí rodinné firmy potvrdil. Podle agentury na průzkum trhu IPSOS, jež výzkum uskutečnila, počet rodinných firem, které jsou k mání, narůstá. Podle zmiňovaného průzkumu dvě třetiny podnikatelů považují nástupnictví svých potomků ve firmě za za naprosto samozřejmé, spatřují ho dokonce často jako jedinou možnost. Jak by jim jistě briskně poradili jejich potomci, kteří se často realizují v oborech jako technologie, marketing nebo IT, měli by začít myslet out of the box a najít někoho jiného, kdo by v odkazu pokračoval. V Česku je zhruba tři sta tisíc rodinných firem, více než polovina jejich majitelů uvádí, že by ji v ­případě dobré nabídky prodali externímu zájemci. V jen pětatřiceti procentech případů předávají rodiče firmu svým dětem.

Vedení firmy „na zkoušku“

Ani v těch zmínění pětatřiceti procentech však nemají rodiče vyhráno. Mnoho mladých lidí shledá po několika měsících či, v lepším případě, letech, že vedení firmy je úkol nad jejich síly a firmu opouštějí.

Stěžejní je probudit v dětech zájem o firmu už v útlém věku, každého rodiče, který se rozhodl, že firmu potomkům předá, až bude vhodný čas, čeká nelehký úkol: motivovat, motivovat, motivovat. A to nejlépe v útlém věku – později už se nemusí podařit probudit v dospívajícím jedinci zájem a smysl pro povinnost.

Velmi často se stává, že rodič zapálený pro svůj obor začal řešit otázku nástupnictví příliš pozdě. A to se při lámání chleba projeví jako zásadní chyba. Pokud se děti s firmou neztotožňují, necítí s firmou soudržnost, nechápou, proč by v rodinném byznysu měli pokračovat. Jedním z důvodů, proč mladí nemají o převzetí rodinných firem zájem je ten, že v Čechách postrádáme tradici nástupnictví. V mnoha zemích sahá historie rodinných podniků i několik stovek let zpět do minulosti a převzetí společnosti po stárnoucích rodičích je bráno jako samozřejmost.

Předat nebo prodat?

Nástupnictví je proto téma, které dělá vrásky nejednomu majiteli české firmy – v ČR je aktuálně cca tři sta tisíc rodinných firem. Více než polovina majitelů rodinných firem uvádí, že by ji v případě dobré nabídky prodali externímu zájemci. Na závěr se nabízí otázka: a není vlastně správné děti nechat jít svou vlastní cestou? Jistě ano, v případě rodinných firem se však jedná o jednosměrku. Po třiceti letech vedení firmy už majitelé zpravidla nemají energii na to čekat, až jejich děti zjistí, že začít vlastní podnikání není legrace, nebo že rozhodnout se dobrovolně pro celoživotní dráhu zaměstnance a podřadnosti nebylo to pravé ořechové. Pro majitele firmy, o kterou děti nejeví zájem je proto prodej nejlepším řešením, které i v šedesáti či sedmdesáti otevírá dveře novým příležitostem, zážitkům a dobrodružství. Nebo také zaslouženému odpočinku.

 

Uvažujete v souvislosti s aktuální situací o odprodeji firmy či firemního podílu? Investujeme do českých podniků protože v české podnikání věříme. Kontaktujte nás. Českým firmám rozumíme.